Kdo to byl Segovesus?

Kdo to byl Segovesus?

Titus Livius (59 př.n.l. - 17 n.l.) zaznamenal nasledující událost vztahující se k období 378-395 př.n.l.:
Král Biturigů Ambigat, vyslal své dva synovce z přelidněné země, aby hledali nová sídla. Věštba určila za nový domov Segovesovi oblast Hercynského lesa, Bellovesovi pak oblast dnešní severní Itálie.

Místo uprostřed Hercynského lesa, na které Segovesus se svou početnou družinou dorazil dostalo jmeno Biohemium. Biohemium jsou dnes Čechy, ale kdysi dávno byly keltskou pravlastí. První zmíňky o Keltech ve střední Evropě pochazi z 5. století př.n.l., kdy je zaznamenal antický dějepisec Herodotos. Nejznámějsím obdobím keltských Čech je zlatý věk Bójů, kteří teto zemi dali dodnes užívané mezinárodní jméno.

Počátky zlatého věku spadaji do 4. století př.n.l., kdy se keltské kmeny dali do pohybu a postupně osídlily většinu evropského kontinentu. Bojovní Bójové (jejich jméno v překladu znamená Strašní) nejprve přitáhly přes Alpy do severní Itálie, aby se zase za velehory vratili, když v Pádské nížině začalo být těsno. A pozvolna se v Čechách sloučili s domácím keltským obyvatelstvem. Nastal nuvěřitelný rozmach veškeré výroby, řemesel, zemědělství, obchodu, těžby zlata, ražby peněz ... V posledních dvou stoletích před naším letopočtem vznikla oppida, nejstarší města v Čechách. Bohužel nevíme jak se jmenovala, u některých to můžeme pouze tušit (Abilunon, Kasurgis, Koridorgis ... ) podle nepříliš přesných údajů Klaudia Ptolemaia, znamého geografa z Alexandrie.

Chcete vědět o tomto muži víc?

Význam starých názvů a jmen:

Agara - Ohře, původní keltské jméno, které znamená rychlý tok

Atava - Otava, původní keltské jméno, které označuje bouhatou řeku (na zlato), "řeka bohatství"

Batové - kmen žijící v Galii, jehož muži obvykle sloužili v římské posádce v Boioduru

Boidorum - dnešní Pasov, keltský znamená "bojská pevnost"

Boiohemum, Boemia, Bohemia - země bójů, Čechy

Bójové - keltský kmen sídlící v Čechách byl velmi rozvětvený, jeho přítomnost jeho přítomnost je starověkými autory zaznamenána v severní Itálii, Gálii i na jiných místech

Braga - rmut, kal, patrně i bahno naplavené řekou. Součást keltských osad. Při Dunaji v dnešním Bavorsku stávaly Artobraga a Bragaduron, v Bádensku Bragadunum, podobně i v Galii

Brodentia (též Brodencie) - podle Klaudia Ptolemaia osada při kupecké cestě kdesi v podhůří Šumavy

Bergion - Bamberg

Castra Regina (též Reginum)- Regensburg, Řezno

Danubis (též Danuvis) - Dunaj, dolní tok byl řecky nazýván také Ister

Dujas - Dyje, indoevropský původ názvu má význam rychlý tok

Etruskové - starověký národ sídlící převážně v dnešním Toskánsku. Rozkvět jejich vysoké kultury nastal v 9. století př. n. l., jako národ zanikl asimilací s Římany v posledním století starého letopočtu. Kolem 5. století př. n. l. export jejich výrobků výrazně ovlivnil střední Evropu.

Gabreta - Pohoří kozorohů, keltský název Šumavy, o Gabratě píše ještě B. Balbín v 17. století

Germáni - vzájemně příbuzné kmeny migrující od severu, původně ze Skandinávie. Název je snad keltský, převzatý Římany. Germáni se dlouho nazývali jen jmény svých kmenů

Hercynský les - starověký název střední Evropyů označoval též území Čech obklopené horami

Chattové - germánský kmen v oblasti na sever od Mohanu a na východ od Rýna jméno Chattové patrně znamená divoké kočky

Cheruskové - germánský kmen sídlící na střední a dolním toku Vesery

Iska Koda - iska je keltsky pramen, Koda se nazývá místo ze silným zřídlem, které leží jihovýchodně od Tetína v Českém krasu

Jezerní hora - některý z vrchů Českého krasu s částečně zatopenou jeskyní a ostře stoupajícím vrcholem - například ve Svatém Janu pod Skalou

Kalisia - osada při Jantarové cestě, zaznamenaná Ptolemaiem, snad polské město Kalisz

Kasurgis - místo jmenované Ptolemaiem, patrně ve středních Čechách

Koridorgis - podle Ptolemaia jedno z "poleis" (měst) ve středočeské pahorkatině (snad oppidum Hrazany)

Kremisa - keltské místo nebo řeka obklopená porostem česneku (jihočeské město Kremže při Kremžském potoku blízko oppida Třísov)

Kvádové - jeden z kmenů germánských Svébů, který přesídlil na jižní Moravu a odtud pronikl do Panonie

Langobardi - germánský kmen na dolním Labi, během stěhování národů postupoval k jihu přes Čechy a Moravu, až se usídlili v severní Itílii, v tzv. Langobarii, později Lombardii; jméno znamená dlouhobradí

Laureacum (též Lauriacum) - původně keltská osada, pak římský tábor při ústí řeky Enns do Dunaje; později město lorch, nyní část rakouského města Enns

Lincia (též Lencia) - Linec, dávná obchodní cesta na Dunaji

Lugiové - sídlili v Lužici, Slezku a části Polska, jejich etnický původ je nejistý (bývají pokládaní za keltský, germánský i prraslovenský kmen)

Luna - kelltský název hornatiny uváděné starověkými autory, patrně vrchy jižní Moravy nebo Malé Karpaty

Lupfurdon - podle Ptolemaia osada snad v místech dnešních Drážďan

Mantua - etruské, později římské město, dnes italská Mantova

Markomani - kmen germánských Svébů, v 1. století př. n. l. sídlil při středním Mohanu, po římské exoanzi za Rýn se stáhl do Boiohemia, kde je doložen ještě ve 4. století n. l. (současně i na různých místech Podunají)

Marus - řeka Morava, indoevropský základ jména znamená záplavy mokřiny;podle řeky se pak nazývalo celé území, kterými protékala

Mediolanum - původně keltský název severoitalského města Milana, které keltové vybudovali ve 4. století př.n.l. na místě sničeného etruského města Melpum

Misa - starý název řeky Mže, nyní Berounky; indoevropský základ jména naznačuje, že jde o řeku s velkými rozlivy

Moenus - řeka mohan (Main)

Mogontiacum - název původně keltské, později římské pevnosti při ústí Mohanu do Rýna; dnešní Mohuč (Mainz)

Nemetobriga - nemeton byl keltskou svatyní pod širým nebem, briga opevněným místem

Nomisterion - podle Ptolemaiovy mapy možná osada v místech dnešního Děčína

Noricum - keltské králoství, později římská provincie na jih od Čech v dnešním Rakousku

Padus - italská řeka Pád

Panonie - římská provincie, část dolního Rakouska a Maďarska

Pontus Euxinus - Pohostinné moře, starověký název pro Černé moře

Raetie - keltská země, později římská provincie v dnešním Bavorsku a severním Švýcarsku

Rakatové - podunajský keltský kmen, jejich jméno se zachovalo v češtině ve jménech Rakušani, Rakousko

Rediodunum - město, které podle Ptolemaiovy mohlo ležet i v severovýchodních Čechách

Rhenus - Rýn

Setua (též Setuakoton) - podle Ptolemaia osada severně od Boiodura v Pošumaví (možná Sušice)

Silingové - kmen v dnešním Slezsku

Sorviodurum - keltská pevnost, později římský tábor, dnes město Straubing na Dunaji

Strevinta - jedno ze středoevropských měst (oppid) podle Klaudia Ptolemaia

Svébové (též Suebové) - rozvětvené germánské etnikum, ke kterému patřili Markomani a Kvádové

Tarquinie - prastaré posvátné město Etrusků nedaleko pobřeží Tyrhénského moře, středisko náboženského kultu, umění a vzdělání, dnes obec severozápadně od Říma

Venetové - ilyrské kmeny na různých místech střední a jižní Evropy, s keltskými a germánskými kmeny sousedily na severovýchodě